Jaký si koupit šátek na nošení dětí

Na trhu je mnoho druhů a velikostí šátků pro ergonomické nošení dětí a záleží na tom, jaký materiál vám vyhovuje, jeho vlastnosti, náročnost na údržbu, a v neposlední řadě kolik za tento doplněk chcete utratit.
 
Materiál šátku
–          Bavlna je nejčastěji používaným materiálem, je na dotek příjemná, odolná a je ideálním materiálem pro šátek na celé nosící období.
–          Hedvábí je měkké, ale zároveň pevné a lesklé. Šátek s příměsí hedvábí je tenký a velmi nosný.
–          Merino vlna je přírodním materiálem, na který jsou někteří lidé citliví a je náročný na údržbu. Šátky jsou měkké a prodyšné, dobře reguluje teplotu.
–          Tencel je příjemný a chladivý, dobře odvádí pot a je ideální na vyšší letní teploty pro miminka. Přesto, že je jemný, je velmi nosný a měkký.
 
Velikost šátku
Délku šátku volíme podle konfekční velikosti a dle úvazů, které chceme praktikovat. U začínajících nosiček maminek obecně platí, že u velikosti do 38 je vhodné zvolit šátek dlouhý alespoň 4,2 metrů (velikost 5), do velikosti 42 přibližně 4,7 metru (velikost 6) a maminky s větší konfekční velikostí volí délku 5,2 metrů a více (velikost 7). Pokud chce nosit dítě i tatínek, doporučuje se velikosti alespoň o jednu větší. Při rozhodování je vhodné se řídit i výškou postavy, čím vyšší postava, tím větší šátek, který se také dobře váže miminku pod zadečkem.
 
Gramáž šátku
Některé maminky si kupují šátek na celé nosící období, tedy od miminka až po dobu, kdy je nošení pohodlné pro oba, jiné šátky rády střídají podle váhy miminka, čím je vyšší gramáž šátku, tím je pocitově hrubší a nosnější, ale některé šátky jsou lehčí a díky způsobu tkaní jsou také velmi nosné. Gramáž se zjišťuje pomocí hmotnosti v gramech, šířce a délce v metrech, tenké šátky jsou u výrobce uváděny pod 220 g/m2 a nejhrubší nad 280 g/m2. Šátek na celé nosící období by měl mít gramáž přibližně od 240–270 g/m2.

Proč nás tak baví nakupování

Představme si, že jsme se ocitli tisíce let v minulosti, v době kamenné. Tehdy byli lidé národ lovců a sběračů. Zatímco ženy sbíraly jedlé rostliny a bobule a staraly se o vesnici, muži šli na lov. Pokud byl lov i sběr dobrý, kmen netrpěl. Pokud ne, přišel hlad, což zvláště v zimě bylo doslova devastující.

Ptáte se, jak toto souvisí s nakupováním? Zcela jednoduše. Tehdy si totiž lidé vypěstovali instinkt přinášet domů co nejvíc kořisti. Koneckonců, čím víc toho měli, tím vyšší byly šance na přežití. A protože šlo doslova o život, vetknul se tento pud hluboko do podvědomí člověka, kde v prakticky nezměněné podobě přežívá dodnes.

 

Samozřejmě, většina z nás se nemusí obávat toho, že pokud si neudělá dostatečné zásoby, zemře hlady. Koneckonců, pokud doma něco chybí, stačí zajít do nejbližšího obchodu. Staré instinkty však jen tak umlčet nelze. Dnes však nelovíme divokou zvěř, ale zboží v akci. Ačkoliv kdo byl někdy v den slev ráno v supermarketu, může dosvědčit, že do lovu to často nemá daleko.

Nebezpečí hladu tedy nehrozí, instinkt dělat si zásoby zůstal, stejně jako radost z úspěšného lovu či sběru. Ta se pouze přetransformovala na radost z nákupu. Výsledek je ale stejný. Pokud dobře nakoupíme, máme stejný pocit, jako měli pravěcí lovci, když se jim podařilo skolit mamuta.

 

A tento starý pud je i klíčem k tomu, proč si z obchodů často odvážíme více, než jsme původně plánovali. Přeci je dobré dělat si zásoby, ne? A tady nám padla krásná kořist zrovna do klína…

 

Všimli jste si někdy, že pocit radosti a uspokojení, který jste měli, když jste ukládali zboží do košíku, příliš dlouho nevydrží? Obvykle vyprchá dříve, než s nákupem dojedete domů. Zde se na chvilku opět probudí, když vyndáváte věci z tašek, ale jen na krátkou chvilku. Právě toto je projevem toho starého instinktu.

 

Samozřejmě, jako vše, i tyto pudy lze držet pod kontrolou. Někteří lidé se jim však zcela poddávají a na pocitu uspokojení ze získání kořisti se stávají prakticky závislými. To je případ například shoppaholiků. Ti právě pro ten pocit žijí.

 

Musíme se však ptát: je opravdu dobré se i v dnešní době poddávat těmto instinktům, starým jako lidstvo samo, které (na rozdíl od některých jiných) prakticky ztratily svůj význam a jsou dnes spíš ke škodě? Nebo je i šetření a hromadění peněz projevem právě tohoto starého pudu? Lze se ho vůbec úplně zbavit? Odpověď musí najít každý sám.

Nižší spotřeba, nižší náklady

V současnosti je elektrická energie jednou z nejdražších komodit, za kterou jsme v našich luzích a hájích nuceni platit. Horší je, že se jedná o nezbytnost, bez které se člověk neobejde, tedy alespoň v případě, že jste se nerozhodli žít někde v jeskyni. Bez proudu to tedy nejde. Existuje ale hned několik způsobů, jak ušetřit. Předně je vhodné nakoupit pouze energeticky nenáročné elektrospotřebiče, jejichž spotřeba bude mnohem nižší než spotřeba těch stávajících. To je však finančně velice náročné, a ne každý si může tento postup dovolit. Pak je tu ještě druhá možnost, a sice šetřit na světlech.

Ne, nemusíte se bát, že byste měli přestat svítit. I když by to bylo asi nejefektivnější řešení, chodit po bytě při svíčkách by vás asi brzy přestalo bavit nehledě na to, že i svíčky stojí nějaké ty peníze. Řeč je o výměně světel za novější typy, které jsou z hlediska spotřeby daleko méně nákladné než vaše stávající. Ideálním řešením je v tomto případě nakoupit led zářivky Lightpark, případně žárovky ověnčené stejnou technologií.

Už jste asi slyšeli, že tento druh světel patří mezi nejúspornější nejen na českém trhu. Led zářivky a svítidla obecně dokáží být daleko šetrnější k vaší peněžence nežli jiné druhy světelných zdrojů. Zároveň je nemusíte kupovat každý rok, jelikož něco vydrží. Ty nejlepší modely mohou bez potíží fungovat klidně i jedno desetiletí. Záleží samozřejmě na vytíženosti. Pokud svítíte od rána do večera, určitě budete muset světlo vyměnit dříve, než když ho zapnete jednou za čas a pouze na chvíli.

Je zde tedy nějaký háček? Ano, jeden tady může být. Je sice drobný, ale přeci jen existuje. Je jím cena. Ta není tak lidová jako u jiných typů světel, i když v konečném důsledku za led svítidla zaplatíte v podstatě méně než za jiné typy světelných zdrojů, a to díky následným uspořeným financím.