Pít či nepít

Hamletovská otázka „být či nebýt“ by mohla dost dobře posloužit i v případě pitného režimu „pít či nepít“, a to hlavně v období horkých letních dnů, kdy naše tělo dostává hodně zabrat ať už velkým teplem nebo větší pohybovou, sportovní aktivitou.

Teplé měsíce jsou u většiny lidí tou nejoblíbenější částí roku, potkáváme spousty kolařů, běžců, lidé chodí hodně ven a své tělo tak vystavují větší aktivitě než v měsících chladnějších. S horkem souvisí také velká řada zdravotních problémů a nezáleží na tom, jestli jste na chaloupce v českých luzích nebo u moře v zahraniční destinaci. To, aby tělo fungovalo jak má, musí mít dostatečné množství tekutin.

To ale neznamená, že pokud nejsou vysoké teploty, že bychom měli pitný režim zanedbávat, i když v létě by měl dostatečný přísun tekutin především zajistit zchlazení organismu.

Jaké množství je to správné

Každopádně se napijte vždy, když pocítíte žízeň, rozhodně neodpírejte tělu to, o co si samo řekne. Jinak záleží na váze, věku, tomu, jak náročně se hýbete. Pokud sportujete, samozřejmě je nutné dodat tělu více vody. Dalším kritériem je i jídlo, některé obsahuje vodu, hlavně se jedná o ovoce a zeleninu. To by mělo být součástí jídelníčku jak u dětí, tak i dospělých, a to po celý rok. Existuje jednoduché pravidlo – na jeden kilogram čtyřicet mililitrů tekutiny.

Ne všechno co teče, je to pravé, vyhněte se slazeným nápojům, tedy limonády a džusy. Vhodné jsou neslazené čaje, minerálky, neperlivé vody.

Pokud nastanou tropická vedra, i když jste milovníci sportu, tuto činnost omezte, vyhýbejte se kritickému poledni, kdy slunce žhne nejvíce a na hlavě noste klobouk, kšiltovku, šátek apod.

Pokud bude tělo dehydratované, budete se cítit unaveni, mozek bude fungovat pomaleji, projeví se známky nervozity, mohou nastat bolesti hlavy. Hrozí také úpal nebo přehřátí. Tomu všemu se dá předejít dostatečnou konzumací tekutin.

Perfektní batoh

Když vybíráte batoh na delší chození, prvním, na co se zaměříte, bude určitě objem. Pokud jste začátečník, může být vaším prvotním impulzem vybrat ten největší, co v obchodě najdete. Dobrá rada? Nedělejte to. Pokud se zrovna nechystáte na měsíční trek opuštěnými oblastmi východního Kyrgyzstánu, tak devadesát litrů stejně nikdy efektivně nevyužijete. Naopak, velké batohy samozřejmě váží více, a také vás budou svádět k tomu, abyste si nabalili hromadu nesmyslů. Na týden až čtrnáct dní do alespoň řídčeji obydlených oblastí vám bude bohatě stačit padesát nebo šedesát litrů. Nevybírejte naopak ani příliš malé batohy, počítejte s tím, že v kopcích nebo na louce nebudete mít čas seskládat všechno na milimetr přesně tím jediným způsobem, kterým se to dovnitř vejde.

 

Co se materiálů týče, tak drtivá většina krosen se dnes vyrábí z umělých vláken, která alespoň částečně odpuzují vodu, nenasávají pot a snadno se čistí. Pozor byste si měli dát na to, z čeho jsou vyrobené přezky a pásky. Právě ty bývají totiž většinou první věcí, která povolí, a poslední, co chcete, je někde uprostřed kopců řešit prasklý bederní pás. Poohlédněte se proto po batozích, které mají tyto prvky vyrobené z kvalitního tvrzeného plastu. Pokud naopak nevypadají tyto části stabilně ani v obchodě, sáhněte po jiném modelu. Co se konstrukce týče, nepodceňte přítomnost bederního a hrudního pásu, které pomohou váhu rovnoměrně rozložit, a také přítomnost vnějších, menších kapes a pásků na karimatku nebo deku. Díky nim nebudete muset přebalit celé zavazadlo jenom kvůli peněžence nebo pláštěnce. Batoh by také ideálně měl být vybavený voděodolným obalem, který se přes něj v případě deště dá přetáhnout pro extra ochranu.

 

Nenechte se naopak omámit některými extra vychytávkami, které ženou cenu batohu nahoru, ale prakticky k ničemu neslouží. Pokud nejste sportovec-profesionál nebo člen horské služby, tak úpravu pro camelbag nebo pro uchycení lyží nepotřebujete.

Zdravé hamburgery

Hamburgery mají původ v německém Hamburgu, odkud byly emigranty převezeny do Ameriky, kde se začaly těšit veliké oblibě. Nyní je tato potravina známa téměř po celém světě. Jedná se vlastně o placku mletého masa opečenou na grilu, která je vložena mezi rozkrojenou housku a doplněna o nakrájenou zeleninu. Někdy se do hamburgeru vkládá sýr, čím se z něj stává cheeseburger.
Jedná se o chutný pokrm, ač ve většině případů velmi nezdravý, protože bývá podávám hlavně v rychlém občerstvení. Pokud si například hlídáte váhu nebo se pokoušíte jíst zdravě, tak existují různé varianty, jak si hamburgery připravit doma, a to v mnohem odlehčenější variantě.

Čočkový hamburger
Suroviny:

• 1,5 hrnku uvařené čočky
• 1 hrnek kukuřičné strouhanky
• Lžičku hořčice
• Lžičku sójové omáčky
• Směs koření (chilli, tymián apod. – záleží na vaší chuti)
• Sůl, pepř

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Čočku rozmačkáme a smícháme s ostatními ingrediencemi. Poté osolíme, opepříme a dokořeníme dle vlastní chuti. Z těsta vytvarujeme placky, které položíme na plech s pečícím papírem a dáme péct cca na 45 minut.
Hamburger z červené řepy
Suroviny:

• 1 kg červené řepy
• 1 velká cibule
• Hrnek ovesných vloček
• Lžičku rozemletých lněných semínek smíchaných s trochou vody (místo vejce)
• 3 stroužky česneku
• Lžička sójové omáčky
• Sůl, pepř
• Směs koření (opět vybíráme dle vlastní chuti)
• Vodu na případné zvlhčení těsta
• Olej na smažení

Postup:
Řepu očistíme, uvaříme a rozmixujeme. Smícháme s ostatními ingrediencemi, osolíme, opepříme a dochutíme, jak nám to vyhovuje. Ze vzniklého těsta vytvarujeme placky, které vložíme na rozpálenou pánev. Smažíme asi 2-3 minuty z každé strany. Poté je dáme dopéct do trouby předehřáté na 180° C na dalších 20 minut.

Jáhlové hamburgery
Suroviny:

• 0,5 kg vařených jáhel
• Lžička oleje
• Lžička sójové omáčky
• 1 strouhaná mrkev
• Sůl, pepř
• Trocha kurkumy
• Směs koření dle vlastní chuti

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Uvedené suroviny smícháme a z těsta si vytvoříme placky, které dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme 10 minut, poté placky obrátíme a vložíme opět do trouby na dalších deset minut.
Všechny uvedené hamburgery servírujeme klasickým způsobem v opečené bulce s oblohou podle naší vlastní fantazie a preferencí. Dobrou chuť!

Návštěva kadeřnictví musí být priorita!

Vlasy jsou ozdobou, kterou pyšně na hlavě nosíme. Pokud se o ně však nestaráte a vymlouváte se na to, že jednoduše nemáte čas, není se popravdě čím chlubit. Péči byste jim měli věnovat jak doma, tak i v kadeřnickém salónu, kde by se minimálně jednou měsíčně měli postarat o případné nedostatky a výživu.

REGENERACE – PÉČE – ÚPRAVA A BARVA

Regenerační kúra:
Jedná se o intenzivní bázi, která poskytne vlasům odpočinek, vyživuje je po celé jejich délce, dodá jim lesk a zamezí jejich poškozování. Je to prakticky zábal, který si můžete svépomocí udělat i doma, ovšem ne tak kvalitně jak v salónu se speciálními přípravky a odborníkem, který ví co dělá.
Absolutní novinkou na trhu je rekonstrukce vlasů žehlením za studena, pomocí ultrazvuku a infračerveného světla.
Olejová péče:
Nanesení oleje na vaše vlasy vám dodá zcela nový vzhled a konečnou strukturu. Nezáleží na typu vašich vlasů, tato procedura je vhodná i pro mastící se vlasy. Olej se díky své konzistenci vsákne do vlasového vlákna a zlepšuje pružnost každého pramene. Regeneruje vlasy, které jsou znehodnocené používáním nevhodných šampónů a kondicionérů, které obsahují chemikálie. Je vynikající pro obarvené vlasy a pomáhá lepšímu rozčesávání.

Úprava a barva:
Koneční vzhled vašich vlasů máte pevně ve svých rukou. Pokud nechcete zkoušet nové věci a jste spokojená se svými vlasy, dopřejte jim alespoň základnou péči a pravidelné zastřihávání. Pokud ovšem toužíte po účesu, který by vás změnil k nepoznání, upravte nejen délku, ale i barvu vašich vlasů. Počítejte s tím, že po tomto rozhodnutí budete muset navštěvovat kadeřnictví mnohem častěji než doposud. Je to z důvodu odrůstání a nevzhlednému střihu, který moc nepotěší.
Neexistuje žádná výmluva, kterou byste mohli použít v případě toho, že vaše vlasy potřebují starostlivost a vy na ně nemáte čas. Jedná se o několik pár hodin, kdy budete nejen odpočívat, ale hlavně dbát o svůj zevnějšek a vypadat o několik let mladší. A to už zní zatraceně dobře!

Trestat nebo ne?

Dopustili jste se někdy trestného činu? Většina z nás bleskově odvětí, že ne. Stáhli jste si ale z internetu někdy film, seriál nebo písničku bez toho, abyste za ně řádně zaplatili? Tady už se alespoň někteří zarazí. Pokud byste se zeptali autorů, vydavatelů, a dokonce i některých platících zákazníků, tak ano, nelegální stahování z vás dělá zloděje. Proč? Protože je to stejné, jako byste danou věc strčili v obchodě pod kabát. Zkrátka a dobře, autorovi vaší vinou utíká zisk, a vy byste měli být potrestáni.

Z pohledu těchto lidí znamená internetové pirátství, že autorům se jen horko těžko vrací náklady, a také je to nespravedlivé k těm, kdo za knížku, desku nebo DVD řádně zaplatili. Internet navíc není tak anonymní, jak si někteří piráti rádi myslí, a nelegální stahování se dají dohledat. Jistě, majitelé autorských práv nejsou tak naivní, aby si mysleli, že je možné dostat před soud každého piráta jednotlivě. Tlačí ale na autority, jako jsou policie nebo soudy, aby alespoň důsledněji mazali stránky, na kterých se nelegální obsah objevuje, a zavírali ty, kdo jej na ně umisťují. Navíc, dodávají tito lidé, tyto stránky mají často značné příjmy z reklam, takže nejen, že autorům utíká zisk, ale někdo na tom ještě vydělává.

Odpůrci se mazání celých stránek zuřivě brání. Poukazují například na známou kauzu stránky megavideo. Tu úřady smazaly kvůli šíření nelegálního obsahu, a její zakladatel putoval před soud. Zároveň s tím ale zmizela i spousta osobních videií, souborů a fotografií, které lidé prostřednictvím této stránky sdíleli se svými přáteli a známými, a na nichž nic špatného nebylo. Smazat celé úložiště, dodávají tito lidé, znamenalo připravit mnoho z nás o nenahraditelné vzpomínky. Kromě toho, dodávají, pokud si něco stahuji z internetu, je to proto, že cena, za kterou je to nabízené, pro mě není přijatelná.

Ano, nelegálně jsem si stáhl seriál, ale jenom proto, že není na žádné dostupné webové platformě, a cena za celou sérii je prostě moc vysoká. Chtějí-li vydavatelé, aby si lidé nestahovali obsah nelegálně, musí jej nabídnout za přijatelnou cenu. To se v minulosti osvědčilo například u desek, kde uživatelé sami mohli rozhodnout, kolik jsou ochotni dát. Výsledná cena se od té běžné moc nelišila. Zastánci volného stahování dodávají navíc i to, že chytit a potrestat piráta by společnosti nejspíše stálo více, než kolik je jejich ušlý zisk.

Nadiktovaná móda

Lidé každé profese mají svůj nezaměnitelný slovník. Někdy je docela těžké, aby člověk věci neznalý těmto odborníkům zcela porozuměl. Mnohdy ale přejdou odborné termíny zcela do slovníku běžných lidí. Zvláště, když se jedná o obor, který není pouze okrajový. Tím je SVĚT MÓDY.
–         Například v takovém devatenáctém století měli lidé docela jiné starosti.
–         Ne, že by se o módu vůbec nezajímali, naopak.
–         Dámy bez „honzíku“ a páni bez fraku by v „lepší společnosti“ byli naprosto znemožněni.
–         Měli ale přeci jen jednu vekou výhodu (oproti naší době).
·        Tehdy se lidé obávali pouze střetu s policií ministra Alexandra Bacha a o jiné policii neměli ani tušení.

Nenechte se tak snadno ovlivnit

Dnes už sice nemáme státní moc, která je založená na absolutismu, ale můžeme v našich ulicích potkat něco, co je mnohdy mnohem horší. MÓDNÍ POLICII. Lidí, kteří nemilosrdně hodnotí, co si kdo vzal na sebe a jak v tom vypadá, se bojí především lidé známí.

·         Protože jak víme, lidé jsou snadno ovlivnitelní a pokud nějaký odborník na módu oznámí, že tento outfit je naprosto příšerný, přejímají jeho názor.
·        Pak nezbývá jeho nositelce nic jiného, než aby ho se studem sklopeným zrakem ze sebe sundala, a ačkoliv se jí třeba i líbí, musí se ho prostě zbavit.
Nejlépe by bylo, kdyby věnovala svůj outfit do nějakého outletu.Přeci jen vyhodit ho, byla by škoda. Outlet bývá obchod, ve kterém se prodává zboží, které se už nevyrábí. Dostává se sem i oblečení z obchodů, které zkrachovaly. Pro módní návrháře to sice není nijak povzbudivé, když najdou svůj model právě tady, ale je to lepší než popelnice. A co se stane s outfitem v outletu?
–         Třeba přijde nějaká odvážná mladá žena, model si koupí a zkombinuje ho s něčím zajímavým.
–         Pak potká na ulici módní policii, která zavýskne radostí, že konečně vidí to pravé.
Snad se to nedozví původní zoufalá majitelka.

Auto díky operativnímu leasingu

Na rozdíl od finančního leasingu, kdy cenu auta plus úroky postupně splácíte úvěrové společnosti a po jeho splacení je auto možné převést do vašeho vlastnictví, při operativním leasingu vlastně platíte za vozidlo nájem a po skončení operativního leasingu auto vracíte leasingové společnosti. Dnes už si ho i můžete běžně po skončení operativního leasingu odkoupit za zůstatkovou hodnotu do svého vlastnictví.

Myslíte si, že auto na „operák“ je pouze pro firmy? Mýlíte se, dnes již většina automobilek nabízí vybrané modely svých automobilů na operativní leasing jak pro právnické, tak pro fyzické osoby.

Co byste měli vědět předem?

Ještě jednou je důležité zdůraznit, že při využití operativního leasingu se nestáváte po jeho skončení majitelem vozidla. To se může v první chvíli zdát jako nevýhodné, ale opak může být pravdou. V rámci měsíčních splátek máte vždy povinné ručení a havarijní pojištění. Bývá výhodnější připlatit si kompletní operativní leasingový balíček, do kterého většina poskytovatelů přidává i pravidelné servisní prohlídky, asistenční služby, dálniční známku pro Českou republiku, výměnu zimních a letních pneumatik dle sezóny, případně pojištění vozu GAP, kdy by v případě odcizení vozu pojišťovna poskytovateli nahradila celou pořizovací cenu vozidla, a vy byste nic neplatil.

Když si spočítáme, jaké jsou starosti s provozem vozidla, kolik stojí jeho pojištění, sada zimních pneumatik, dálniční známka a servisní prohlídky, vyjde nám, že pronájem vozu není až tak finančně nevýhodný, jak by se mohlo zdát. Zvlášť pokud si rádi po pár letech dopřejete nové auto a nemáte v úmyslu kupovat si vlastní vůz na deset let, pak vás bude lákat i odpadnutí starostí s prodejem ojetého vozu. Na operační leasing si můžete brát vždy nový vůz na dobu dva až čtyři roky a po jeho skončení se o ojetý automobil více nestaráte, jen si na nový operační leasing vyberete vůz nový. Možná vás tato myšlenka nalákala, přesto nezapomeňte věnovat velkou pozornost leasingové smlouvě, kterou budete podepisovat. Ne všichni poskytovatelé musí být seriozní.