Hamletovská otázka „být či nebýt“ by mohla dost dobře posloužit i v případě pitného režimu „pít či nepít“, a to hlavně v období horkých letních dnů, kdy naše tělo dostává hodně zabrat ať už velkým teplem nebo větší pohybovou, sportovní aktivitou.

Teplé měsíce jsou u většiny lidí tou nejoblíbenější částí roku, potkáváme spousty kolařů, běžců, lidé chodí hodně ven a své tělo tak vystavují větší aktivitě než v měsících chladnějších. S horkem souvisí také velká řada zdravotních problémů a nezáleží na tom, jestli jste na chaloupce v českých luzích nebo u moře v zahraniční destinaci. To, aby tělo fungovalo jak má, musí mít dostatečné množství tekutin.

To ale neznamená, že pokud nejsou vysoké teploty, že bychom měli pitný režim zanedbávat, i když v létě by měl dostatečný přísun tekutin především zajistit zchlazení organismu.

Jaké množství je to správné

Každopádně se napijte vždy, když pocítíte žízeň, rozhodně neodpírejte tělu to, o co si samo řekne. Jinak záleží na váze, věku, tomu, jak náročně se hýbete. Pokud sportujete, samozřejmě je nutné dodat tělu více vody. Dalším kritériem je i jídlo, některé obsahuje vodu, hlavně se jedná o ovoce a zeleninu. To by mělo být součástí jídelníčku jak u dětí, tak i dospělých, a to po celý rok. Existuje jednoduché pravidlo – na jeden kilogram čtyřicet mililitrů tekutiny.

Ne všechno co teče, je to pravé, vyhněte se slazeným nápojům, tedy limonády a džusy. Vhodné jsou neslazené čaje, minerálky, neperlivé vody.

Pokud nastanou tropická vedra, i když jste milovníci sportu, tuto činnost omezte, vyhýbejte se kritickému poledni, kdy slunce žhne nejvíce a na hlavě noste klobouk, kšiltovku, šátek apod.

Pokud bude tělo dehydratované, budete se cítit unaveni, mozek bude fungovat pomaleji, projeví se známky nervozity, mohou nastat bolesti hlavy. Hrozí také úpal nebo přehřátí. Tomu všemu se dá předejít dostatečnou konzumací tekutin.

Když vybíráte batoh na delší chození, prvním, na co se zaměříte, bude určitě objem. Pokud jste začátečník, může být vaším prvotním impulzem vybrat ten největší, co v obchodě najdete. Dobrá rada? Nedělejte to. Pokud se zrovna nechystáte na měsíční trek opuštěnými oblastmi východního Kyrgyzstánu, tak devadesát litrů stejně nikdy efektivně nevyužijete. Naopak, velké batohy samozřejmě váží více, a také vás budou svádět k tomu, abyste si nabalili hromadu nesmyslů. Na týden až čtrnáct dní do alespoň řídčeji obydlených oblastí vám bude bohatě stačit padesát nebo šedesát litrů. Nevybírejte naopak ani příliš malé batohy, počítejte s tím, že v kopcích nebo na louce nebudete mít čas seskládat všechno na milimetr přesně tím jediným způsobem, kterým se to dovnitř vejde.

Co se materiálů týče, tak drtivá většina krosen se dnes vyrábí z umělých vláken, která alespoň částečně odpuzují vodu, nenasávají pot a snadno se čistí. Pozor byste si měli dát na to, z čeho jsou vyrobené přezky a pásky. Právě ty bývají totiž většinou první věcí, která povolí, a poslední, co chcete, je někde uprostřed kopců řešit prasklý bederní pás. Poohlédněte se proto po batozích, které mají tyto prvky vyrobené z kvalitního tvrzeného plastu. Pokud naopak nevypadají tyto části stabilně ani v obchodě, sáhněte po jiném modelu. Co se konstrukce týče, nepodceňte přítomnost bederního a hrudního pásu, které pomohou váhu rovnoměrně rozložit, a také přítomnost vnějších, menších kapes a pásků na karimatku nebo deku. Díky nim nebudete muset přebalit celé zavazadlo jenom kvůli peněžence nebo pláštěnce. Batoh by také ideálně měl být vybavený voděodolným obalem, který se přes něj v případě deště dá přetáhnout pro extra ochranu.

Nenechte se naopak omámit některými extra vychytávkami, které ženou cenu batohu nahoru, ale prakticky k ničemu neslouží. Pokud nejste sportovec-profesionál nebo člen horské služby, tak úpravu pro camelbag nebo pro uchycení lyží nepotřebujete.

Hamburgery mají původ v německém Hamburgu, odkud byly emigranty převezeny do Ameriky, kde se začaly těšit veliké oblibě. Nyní je tato potravina známa téměř po celém světě. Jedná se vlastně o placku mletého masa opečenou na grilu, která je vložena mezi rozkrojenou housku a doplněna o nakrájenou zeleninu. Někdy se do hamburgeru vkládá sýr, čím se z něj stává cheeseburger.
Jedná se o chutný pokrm, ač ve většině případů velmi nezdravý, protože bývá podávám hlavně v rychlém občerstvení. Pokud si například hlídáte váhu nebo se pokoušíte jíst zdravě, tak existují různé varianty, jak si hamburgery připravit doma, a to v mnohem odlehčenější variantě.

Čočkový hamburger
Suroviny:

• 1,5 hrnku uvařené čočky
• 1 hrnek kukuřičné strouhanky
• Lžičku hořčice
• Lžičku sójové omáčky
• Směs koření (chilli, tymián apod. – záleží na vaší chuti)
• Sůl, pepř

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Čočku rozmačkáme a smícháme s ostatními ingrediencemi. Poté osolíme, opepříme a dokořeníme dle vlastní chuti. Z těsta vytvarujeme placky, které položíme na plech s pečícím papírem a dáme péct cca na 45 minut.
Hamburger z červené řepy
Suroviny:

• 1 kg červené řepy
• 1 velká cibule
• Hrnek ovesných vloček
• Lžičku rozemletých lněných semínek smíchaných s trochou vody (místo vejce)
• 3 stroužky česneku
• Lžička sójové omáčky
• Sůl, pepř
• Směs koření (opět vybíráme dle vlastní chuti)
• Vodu na případné zvlhčení těsta
• Olej na smažení

Postup:
Řepu očistíme, uvaříme a rozmixujeme. Smícháme s ostatními ingrediencemi, osolíme, opepříme a dochutíme, jak nám to vyhovuje. Ze vzniklého těsta vytvarujeme placky, které vložíme na rozpálenou pánev. Smažíme asi 2-3 minuty z každé strany. Poté je dáme dopéct do trouby předehřáté na 180° C na dalších 20 minut.

Jáhlové hamburgery
Suroviny:

• 0,5 kg vařených jáhel
• Lžička oleje
• Lžička sójové omáčky
• 1 strouhaná mrkev
• Sůl, pepř
• Trocha kurkumy
• Směs koření dle vlastní chuti

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Uvedené suroviny smícháme a z těsta si vytvoříme placky, které dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme 10 minut, poté placky obrátíme a vložíme opět do trouby na dalších deset minut.
Všechny uvedené hamburgery servírujeme klasickým způsobem v opečené bulce s oblohou podle naší vlastní fantazie a preferencí. Dobrou chuť!

Lidé každé profese mají svůj nezaměnitelný slovník. Někdy je docela těžké, aby člověk věci neznalý těmto odborníkům zcela porozuměl. Mnohdy ale přejdou odborné termíny zcela do slovníku běžných lidí. Zvláště, když se jedná o obor, který není pouze okrajový. Tím je SVĚT MÓDY.
–         Například v takovém devatenáctém století měli lidé docela jiné starosti.
–         Ne, že by se o módu vůbec nezajímali, naopak.
–         Dámy bez „honzíku“ a páni bez fraku by v „lepší společnosti“ byli naprosto znemožněni.
–         Měli ale přeci jen jednu vekou výhodu (oproti naší době).
·        Tehdy se lidé obávali pouze střetu s policií ministra Alexandra Bacha a o jiné policii neměli ani tušení.

Nenechte se tak snadno ovlivnit

Dnes už sice nemáme státní moc, která je založená na absolutismu, ale můžeme v našich ulicích potkat něco, co je mnohdy mnohem horší. MÓDNÍ POLICII. Lidí, kteří nemilosrdně hodnotí, co si kdo vzal na sebe a jak v tom vypadá, se bojí především lidé známí.

·         Protože jak víme, lidé jsou snadno ovlivnitelní a pokud nějaký odborník na módu oznámí, že tento outfit je naprosto příšerný, přejímají jeho názor.
·        Pak nezbývá jeho nositelce nic jiného, než aby ho se studem sklopeným zrakem ze sebe sundala, a ačkoliv se jí třeba i líbí, musí se ho prostě zbavit.
Nejlépe by bylo, kdyby věnovala svůj outfit do nějakého outletu.Přeci jen vyhodit ho, byla by škoda. Outlet bývá obchod, ve kterém se prodává zboží, které se už nevyrábí. Dostává se sem i oblečení z obchodů, které zkrachovaly. Pro módní návrháře to sice není nijak povzbudivé, když najdou svůj model právě tady, ale je to lepší než popelnice. A co se stane s outfitem v outletu?
–         Třeba přijde nějaká odvážná mladá žena, model si koupí a zkombinuje ho s něčím zajímavým.
–         Pak potká na ulici módní policii, která zavýskne radostí, že konečně vidí to pravé.
Snad se to nedozví původní zoufalá majitelka.

Když vybíráte batoh na delší chození, prvním, na co se zaměříte, bude určitě objem. Pokud jste začátečník, může být vaším prvotním impulzem vybrat ten největší, co v obchodě najdete. Dobrá rada? Nedělejte to. Pokud se zrovna nechystáte na měsíční trek opuštěnými oblastmi východního Kyrgyzstánu, tak devadesát litrů stejně nikdy efektivně nevyužijete. Naopak, velké batohy samozřejmě váží více, a také vás budou svádět k tomu, abyste si nabalili hromadu nesmyslů. Na týden až čtrnáct dní do alespoň řídčeji obydlených oblastí vám bude bohatě stačit padesát nebo šedesát litrů. Nevybírejte naopak ani příliš malé batohy, počítejte s tím, že v kopcích nebo na louce nebudete mít čas seskládat všechno na milimetr přesně tím jediným způsobem, kterým se to dovnitř vejde.

Co se materiálů týče, tak drtivá většina krosen se dnes vyrábí z umělých vláken, která alespoň částečně odpuzují vodu, nenasávají pot a snadno se čistí. Pozor byste si měli dát na to, z čeho jsou vyrobené přezky a pásky. Právě ty bývají totiž většinou první věcí, která povolí, a poslední, co chcete, je někde uprostřed kopců řešit prasklý bederní pás. Poohlédněte se proto po batozích, které mají tyto prvky vyrobené z kvalitního tvrzeného plastu. Pokud naopak nevypadají tyto části stabilně ani v obchodě, sáhněte po jiném modelu. Co se konstrukce týče, nepodceňte přítomnost bederního a hrudního pásu, které pomohou váhu rovnoměrně rozložit, a také přítomnost vnějších, menších kapes a pásků na karimatku nebo deku. Díky nim nebudete muset přebalit celé zavazadlo jenom kvůli peněžence nebo pláštěnce. Batoh by také ideálně měl být vybavený voděodolným obalem, který se přes něj v případě deště dá přetáhnout pro extra ochranu.

Nenechte se naopak omámit některými extra vychytávkami, které ženou cenu batohu nahoru, ale prakticky k ničemu neslouží. Pokud nejste sportovec-profesionál nebo člen horské služby, tak úpravu pro camelbag nebo pro uchycení lyží nepotřebujete.

Hamburgery mají původ v německém Hamburgu, odkud byly emigranty převezeny do Ameriky, kde se začaly těšit veliké oblibě. Nyní je tato potravina známa téměř po celém světě. Jedná se vlastně o placku mletého masa opečenou na grilu, která je vložena mezi rozkrojenou housku a doplněna o nakrájenou zeleninu. Někdy se do hamburgeru vkládá sýr, čím se z něj stává cheeseburger.
Jedná se o chutný pokrm, ač ve většině případů velmi nezdravý, protože bývá podávám hlavně v rychlém občerstvení. Pokud si například hlídáte váhu nebo se pokoušíte jíst zdravě, tak existují různé varianty, jak si hamburgery připravit doma, a to v mnohem odlehčenější variantě.

Čočkový hamburger
Suroviny:

• 1,5 hrnku uvařené čočky
• 1 hrnek kukuřičné strouhanky
• Lžičku hořčice
• Lžičku sójové omáčky
• Směs koření (chilli, tymián apod. – záleží na vaší chuti)
• Sůl, pepř

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Čočku rozmačkáme a smícháme s ostatními ingrediencemi. Poté osolíme, opepříme a dokořeníme dle vlastní chuti. Z těsta vytvarujeme placky, které položíme na plech s pečícím papírem a dáme péct cca na 45 minut.
Hamburger z červené řepy
Suroviny:

• 1 kg červené řepy
• 1 velká cibule
• Hrnek ovesných vloček
• Lžičku rozemletých lněných semínek smíchaných s trochou vody (místo vejce)
• 3 stroužky česneku
• Lžička sójové omáčky
• Sůl, pepř
• Směs koření (opět vybíráme dle vlastní chuti)
• Vodu na případné zvlhčení těsta
• Olej na smažení

Postup:
Řepu očistíme, uvaříme a rozmixujeme. Smícháme s ostatními ingrediencemi, osolíme, opepříme a dochutíme, jak nám to vyhovuje. Ze vzniklého těsta vytvarujeme placky, které vložíme na rozpálenou pánev. Smažíme asi 2-3 minuty z každé strany. Poté je dáme dopéct do trouby předehřáté na 180° C na dalších 20 minut.

Jáhlové hamburgery
Suroviny:

• 0,5 kg vařených jáhel
• Lžička oleje
• Lžička sójové omáčky
• 1 strouhaná mrkev
• Sůl, pepř
• Trocha kurkumy
• Směs koření dle vlastní chuti

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C. Uvedené suroviny smícháme a z těsta si vytvoříme placky, které dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme 10 minut, poté placky obrátíme a vložíme opět do trouby na dalších deset minut.
Všechny uvedené hamburgery servírujeme klasickým způsobem v opečené bulce s oblohou podle naší vlastní fantazie a preferencí. Dobrou chuť!

Lidé každé profese mají svůj nezaměnitelný slovník. Někdy je docela těžké, aby člověk věci neznalý těmto odborníkům zcela porozuměl. Mnohdy ale přejdou odborné termíny zcela do slovníku běžných lidí. Zvláště, když se jedná o obor, který není pouze okrajový. Tím je SVĚT MÓDY.
–         Například v takovém devatenáctém století měli lidé docela jiné starosti.
–         Ne, že by se o módu vůbec nezajímali, naopak.
–         Dámy bez „honzíku“ a páni bez fraku by v „lepší společnosti“ byli naprosto znemožněni.
–         Měli ale přeci jen jednu vekou výhodu (oproti naší době).
·        Tehdy se lidé obávali pouze střetu s policií ministra Alexandra Bacha a o jiné policii neměli ani tušení.

Nenechte se tak snadno ovlivnit

Dnes už sice nemáme státní moc, která je založená na absolutismu, ale můžeme v našich ulicích potkat něco, co je mnohdy mnohem horší. MÓDNÍ POLICII. Lidí, kteří nemilosrdně hodnotí, co si kdo vzal na sebe a jak v tom vypadá, se bojí především lidé známí.

·         Protože jak víme, lidé jsou snadno ovlivnitelní a pokud nějaký odborník na módu oznámí, že tento outfit je naprosto příšerný, přejímají jeho názor.
·        Pak nezbývá jeho nositelce nic jiného, než aby ho se studem sklopeným zrakem ze sebe sundala, a ačkoliv se jí třeba i líbí, musí se ho prostě zbavit.
Nejlépe by bylo, kdyby věnovala svůj outfit do nějakého outletu.Přeci jen vyhodit ho, byla by škoda. Outlet bývá obchod, ve kterém se prodává zboží, které se už nevyrábí. Dostává se sem i oblečení z obchodů, které zkrachovaly. Pro módní návrháře to sice není nijak povzbudivé, když najdou svůj model právě tady, ale je to lepší než popelnice. A co se stane s outfitem v outletu?
–         Třeba přijde nějaká odvážná mladá žena, model si koupí a zkombinuje ho s něčím zajímavým.
–         Pak potká na ulici módní policii, která zavýskne radostí, že konečně vidí to pravé.
Snad se to nedozví původní zoufalá majitelka.