Proč nás tak baví nakupování

  • 20. 11. 2019

Představme si, že jsme se ocitli tisíce let v minulosti, v době kamenné. Tehdy byli lidé národ lovců a sběračů. Zatímco ženy sbíraly jedlé rostliny a bobule a staraly se o vesnici, muži šli na lov. Pokud byl lov i sběr dobrý, kmen netrpěl. Pokud ne, přišel hlad, což zvláště v zimě bylo doslova devastující.

nákup s účtenkou

Ptáte se, jak toto souvisí s nakupováním? Zcela jednoduše. Tehdy si totiž lidé vypěstovali instinkt přinášet domů co nejvíc kořisti. Koneckonců, čím víc toho měli, tím vyšší byly šance na přežití. A protože šlo doslova o život, vetknul se tento pud hluboko do podvědomí člověka, kde v prakticky nezměněné podobě přežívá dodnes.

 

Samozřejmě, většina z nás se nemusí obávat toho, že pokud si neudělá dostatečné zásoby, zemře hlady. Koneckonců, pokud doma něco chybí, stačí zajít do nejbližšího obchodu. Staré instinkty však jen tak umlčet nelze. Dnes však nelovíme divokou zvěř, ale zboží v akci. Ačkoliv kdo byl někdy v den slev ráno v supermarketu, může dosvědčit, že do lovu to často nemá daleko.

žena s nákupními taškami

Nebezpečí hladu tedy nehrozí, instinkt dělat si zásoby zůstal, stejně jako radost z úspěšného lovu či sběru. Ta se pouze přetransformovala na radost z nákupu. Výsledek je ale stejný. Pokud dobře nakoupíme, máme stejný pocit, jako měli pravěcí lovci, když se jim podařilo skolit mamuta.

 

A tento starý pud je i klíčem k tomu, proč si z obchodů často odvážíme více, než jsme původně plánovali. Přeci je dobré dělat si zásoby, ne? A tady nám padla krásná kořist zrovna do klína…

 

Všimli jste si někdy, že pocit radosti a uspokojení, který jste měli, když jste ukládali zboží do košíku, příliš dlouho nevydrží? Obvykle vyprchá dříve, než s nákupem dojedete domů. Zde se na chvilku opět probudí, když vyndáváte věci z tašek, ale jen na krátkou chvilku. Právě toto je projevem toho starého instinktu.

 

Samozřejmě, jako vše, i tyto pudy lze držet pod kontrolou. Někteří lidé se jim však zcela poddávají a na pocitu uspokojení ze získání kořisti se stávají prakticky závislými. To je případ například shoppaholiků. Ti právě pro ten pocit žijí.

 

Musíme se však ptát: je opravdu dobré se i v dnešní době poddávat těmto instinktům, starým jako lidstvo samo, které (na rozdíl od některých jiných) prakticky ztratily svůj význam a jsou dnes spíš ke škodě? Nebo je i šetření a hromadění peněz projevem právě tohoto starého pudu? Lze se ho vůbec úplně zbavit? Odpověď musí najít každý sám.