Rubrika: Vzdělání

Skutečně existuje vizuální, zvuková a mechanická paměť?

Učení je pro mnoho lidí problémem. Mají problém si dané informace dostat do hlavy. Není tedy divu, že se hledají způsoby, jak lze učení usnadnit. A jedním z nich jsou i typy paměti. Již před mnoha desetiletími bylo postulováno, že někteří lidé se lépe učí tím, že onu věc vidí či si ji přečtou, jiní tím, že ji uslyší a zase jiní tak, že si onu věc sami vyzkouší.

 

Tato metoda je široce rozšířená a používá ji mnoho učitelů. Dokonce existují i testy, které mohou dětem říci, který typ paměti nejspíše má. Výsledkem by tedy mělo být, že jim dokážeme pomoci lépe se učit, což povede k lepším studijním výkonům. Přesto nic takového nevidíme. Proč? Jednoduše proto, že tato teorie byla v poslední době opět prozkoumána a ukázala se jako chybná. Ve skutečnosti se totiž potvrdilo, že ačkoliv lidé vstřebávají určité informace lépe danou formou, nemá to co dělat s typem paměti.

 

 

Ve skutečnosti totiž nezáleží na tom, o jakou formu se jedná, ale o to, jak je daná forma pro daného člověka poutavá. Proto mohou některou látku lépe vstřebat čtením, zatímco jinou poslechem a další zase vyzkoušením. Nakonec se tedy ukázalo, že nezáleží na tom, v jaké formě je látka podána, nýbrž na tom, jak moc se na ni dítě soustředí. Bohužel, jak už to tak bývá, většinou žádná z forem nezaujme všechny, rozhodně ne stejnou měrou. To samozřejmě zvyšuje podporu teorie typů učení.

 

 

Je tedy dobré se stále zajímat o nejnovější poznatky v tomto oboru, zvláště pokud jste učitelé. Jen tak totiž pomůžete svým žákům dosáhnout lepších výsledků. Samozřejmě, není možné zaujmout všechny stejně, přesto bychom se o to měli stačit. Jen málokdo si to totiž uvědomuje, ale jde zde bez nadsázky o budoucnost další generace. Pokud totiž nebudou ve škole soustředěni a nebudou toho tolik vědět, nebudou mít šanci dostat se na dobrou školu. A rozhodně by byla škoda jim tuto možnost vzít.

Jak naučit děti zacházet s penězi – Začněte co nejdříve a nespoléhejte na školu!

Děti musíme neustále vzdělávat, řada rodičů ale spoléhá hlavně na školu. Ne každá škola ale děti naučí vše podstatné, třeba to, jak zacházet s penězi. 

Jak naučit děti zacházet s penězi – Začněte co nejdříve a nespoléhejte na školu! 

Dnes se tomu říká základy finanční gramotnosti a v některých školách jde dokonce o samostatný předmět, který se vyučuje. Má totiž dětem ukázat, jak vhodně zacházet s penězi, což v budoucnu může pomoci zabránit tomu, aby se mladí lidé zbytečně zadlužovali. Zní to logicky, že? Jenže nejde o povinný předmět a školy jej tak zařazují jen sporadicky v rámci svých možností do svého vzdělávacího plánu, ne každá škola tak dospívající děti naučí potřebné základy finanční gramotnosti. Naučit děti, jak zacházet z penězi by měli především rodiče. Jak na to a jak srozumitelně a nenásilně vštípit dětem tyto základy o vydělávání a utrácení peněz? 

Začněte určitě s kapesným

Dávat dětem kapesné není výsadou, není to odměnou, mělo by to být něco zcela automatického a je třeba si uvědomit, že právě takhle se děti učí zacházet správně s penězi. Nemusí to být nijak vysoká částka, to si ani řada rodičů nemůže dovolit, měla by to být částka přiměřená, třeba i symbolická, ale děti by ji měly dostávat pravidelně. Tak jako dostávají dospělí svou výplatu. Je třeba určit hranice, dítě by mělo vědět, na co mu kapesné slouží a tyhle věci by jim rodiče neměli pořizovat jen tak. Děti se musí naučit hradit si své výdaje z vlastních peněz, třeba i z peněz, které dostanou od babiček na narozeniny. Je třeba ale dětem vysvětlit, že není rozumné všechny peníze z kapesného utratit ihned, musí s nimi umět vyjít po nějakou dobu a taky by jim něco mělo zbýt. Tak jako si dospělí snaží šetřit peníze na horší časy a chtějí mít úspory. Tohle je stejné. 

Do kasičky nebo na bankovní účet? 

Doba jde dopředu a tak dnes nejsou výjimkou ani dětské účty, kdy i děti mohou dostávat své kapesné na bankovní účet a pak platí kartou. Tohle je spíše pro starší děti, dětem na prvním stupni základní školy jistě nebudete zřizovat účet, ale i později to může být zrádné. I pro nás dospělé je totiž mnohem jednoduší utratit peníze z účtu, naopak, pokud máme hotovost, zacházíme s penězi úplně jinak. Dítě by mělo mít svou kasičku a tam by si mělo spořit, mělo by vidět peníze na vlastní oči. Mělo by si je umět spočítat. K bankovnímu účtu pro děti tak přistupujte až mnohem později, i když je to jednodušší. 

Děti budou v životě žít podle toho, co se naučí. I základy toho, jak fungují peníze, tak musí dobře znát.